Srovnání penzijních fondů

Jak tento web vznikl? Hledal jsem informace o penzijních fondech a chtěl si je porovnat. Narazil jsem na spoustu velmi zjednodušených pohledů a také reklam. Když jsem navštívil poradce, pořádné srovnání neměl. Ani asociace penzijních fondů není příliš vstřícná, zveřejňuje pouze holá data. Nezbylo mi, než si udělat analýzu sám. No a když už byla na světě, byl jen krůček k jejímu zveřejnění zde...

Co zde srovnávám

Od roku 2013 bude stát zabezpečení obyvatel na důchod na třech pilířích:

  1. pilíř - doživotní důchod od státu financovaný tzv. průběžným systémem z pojistného placeným pracujícími
  2. pilíř - dobrovolné penzijní spoření financované vyvedením 3% z pojistného placeného do prvního pilíře a spořením dalších 2% navíc
  3. pilíř - penzijní připojištění financované pravidelným spořením účastníka

Tento web porovnává penzijní fondy, které poskytují penzijní připojištění v rámci třetího pilíře.


Srovnání penzijních fondů dle výnosů

Vývoj výnosů / ziskovosti (1995-2011)

Graf ukazuje výnosy připsané účastníkům za dobu existence fondů.

Počáteční vysoké zisky fondů jsou již minulostí. Výnosy se od roku 2000 ustálily mezi dvěmi a čtyřmi procenty ročně, v posledních čtyřech letech pak klesly ještě níže. Inflace se však pohybuje víceméně podobně a je jen o něco nižší než výnosy. Inflaci je důležité porovnávat s výnosy, protože není důležité, kolik na konci spoření na účtu u penzijního fondu budete mít, ale kolik si toho za dané peníze budete moci koupit (tzn. aby byla zachována hodnota peněz, musí být výnosy stejné nebo vyšší než inflace).

Graf vývoje výnosů / ziskovosti penzijních fondů za období 1995-2010

Tabulka výnosů / ziskovosti penzijních fondů za období 1995-2010

Vývoj výnosů / ziskovosti (2003-2011)

Pokud se detailněji podíváme na posledních osm let, tak i tam vidíme docela velké kolísání výnosů v letech (kromě ALLIANZ PF). Srovnáme-li výnosy s inflací, zjistíme, že inflace je v některých letech vyšší, než výnosy fondů (majetek ve fondu tedy v daném období reálně ztratil hodnotu). Přidáme-li k tomu ještě výnosy z desetiletých českých vládních dluhopisů, vypadají výnosy fondů ještě hůře (fondy vyplácejí mnohem méně, než je výnos, který lze získat nákupem státních dluhopisů - dluhopisy české vlády přitom tvoří většinu investic fondů - viz dále).

A ještě jedno srovnání: Takzvané "Kalouskovy dluhopisy" nabízí ve druhé vlně (květen 2012) průměrný roční výnos 3,22% (pětiletý kupónový dluhopis) nebo 3,44% (pětiletý reinvestiční dluhopis). Porovnejte s výnosy vašeho fondu a likviditou peněz, vložených do těchto instrumentů (tzn. dobou, na kterou se peněz vzdáváte).

Graf vývoje výnosů / ziskovosti penzijních fondů v letech 2003-2010

Průměrná výnosnost / ziskovost (1995-2011)

Průměrná ziskovost penzijních fondů za dobu jejich existence je jen o něco málo vyšší, než průměrná inflace. Reálný výnos tak kolísá mezi mírnou ztrátou u PF Č. SPOŘITELNY a maximem průměrných 1,1% ročně (5,2% mínus 4,1%) u "nejvýnosnějšího" GENERALI PF. Výnos fondu AEGON PF je uveden pouze za dobu jeho existence (od roku 2007) a není proto srovnatelný s výkonem ostatních fondů, které těží především z vysokých výnosů před rokem 2000.

Graf průměrné výnosnosti / ziskovosti penzijních fondů v letech 1995-2010

Srovnání penzijních fondů dle velikosti

Celkový pohled na penzijní připojištění (2003-2011)

Počet smluv na penzijní připojištění roste, tempa růstu se však postupně snižují. Příspěvek zaměstnavatele byl ke konci roku 2011 poskytován u 28% smluv, u zbývajících 72% smluv hradí účastníci příspěvky zcela sami. Počet smluv s příspěvkem zaměstnavatele stagnuje, počet smluv bez příspěvku zaměstnavatele každoročně dále roste. Zde uvedená data jsou od Ministerstva financí a jsou mírně odlišná od dat Asociace penzijních fondů, která jsou použita v ostatních kapitolách.

Graf vývoje počtu účastníků penzijního připojištění v letech 2003-2011

Vývoj počtu účastníků (2003-2011)

Z pohledu počtu účastníků penzijní fondy v minulosti více či méně rostly a to jak díky nabírání nových klientů, tak i vzájemným slučováním. Výjimkou je pouze fond AXA PF, který jediný klienty ztrácí.

Graf vývoje počtu účastníků penzijního připojištění v letech 2003-2011

Počet účastníků k 31.12.2011

Ke konci roku 2011 byl z hlediska počtu klientů největším fondem PF ČESKÉ POJIŠŤOVNY, druhým byl PF ČESKÉ SPOŘITELNY. Třetí místo pak fakticky patří fondu ČSOB PF STABILITA, který měl po sloučení s fondem ČSOB PF PROGRES k 31.12.2011 celkem 722 tisíc účastníků.

Graf počtu účastníků penzijního připojištění k 31.12.2011

Vývoj počtu účastníků za poslední čtyři čtvrtletí (3Q/2011-2Q/2012)

Do počtů klientů zasáhla na přelomu let 2011 a 2012 důchodová reforma, která umožňila účastníkům přechod mezi fondy pouze do 1.5.2012 (na základě žádostí doručených fondům nejpozději 28.2.2012). Přechod mezi fondy penzijního připojištění (třetího pilíře) již dále není možný, lze z nich přejít pouze do fondů druhého pilíře.

Možnosti přechodu mezi fondy penzijního připojištění řada klientů využila, jak je vidět z grafu (v závorkách jsou uvedeny změny počtu klientů za první pololetí 2012 tzn. je to změna proti stavu k 31.12.2011 uvedenému v grafu výše). V prvním pololetí 2012 zaznamenal největší přírůstek počtu klientů ALLIANZ PF (+117 tisíc!), největší ztrátu klientů si připsal AXA PF (-33 tisíc). Fondy ČSOB PF STABILITA a ČSOB PF PROGRES jsou zde zobrazeny již jako sloučené.

Graf vývoje počtu účastníků penzijního připojištění za poslední čtyři čtvrtletí (2Q/2011-1Q/2012)

Vývoj prostředků účastníků (2003-2011)

V případě finančních prostředků zhodnocovaných ve fondech je nárůst jejich objemu ještě výraznější, než u počtu klientů. Je to způsobeno tím, že kromě růstu počtu klientů (viz předchozí grafy) dochází i ke zhodnocování vložených peněz a k ukládání nových prostředků stávajícími klienty. K masivnějším výběrům peněz (převody k jiným fondům, výplaty odbytného nebo výplaty důchodů) nedochází resp. je mnohem nižší, než přírůstky (tedy kromě již zmíněného úbytku klientů AXA PF).

Graf vývoje prostředků účastníků v penzijních fondech za období 2003-2011

Prostředky účastníků k 31.12.2011

Největším objemem spravovaných finančních prostředků disponuje ke konci roku 2011 PF ČESKÉ POJIŠŤOVNY. Pořadí na dalších místech však již, na rozdíl od počtu klientů, není tak jasné. S odstupem druhým fondem je PF ČESKÉ SPOŘITELNY následován čtyřmi fondy s obdobnými objemy: AXA PF, PF KB a ČSOB PF STABILITA (po sloučení s fondem ČSOB PF PROGRES obhospodařuje celkem 28,6 mld. Kč) a ING PF.

Graf prostředků účastníků v jednotlivých penzijních fondech k 31.12.2011

Prostředky připadající průměrně na jednoho účastníka fondu k 31.12.2011

Z průměrné výše peněz, které mají účastníci uložené ve fondech, je zřejmé, do kterého fondu ukládají lidé vyšší částky (s určitou mírou zobecnění by se dalo říci, kam vkládají peníze lidé s vyššími příjmy). Výše částek také ukazuje na to, že majetek účastníků ve fondech je velmi malý (průměrných 50 tis. Kč představuje měsíční důchod 4.200 Kč po dobu jednoho roku). To je pravděpodobně způsobeno nízkými měsíčními úložkami (dle Ministerstva financí činil v roce 2011 průměrný měsíční příspěvek účastníka 442 Kč, průměrný měsíční státní příspěvek byl 105 Kč).

Graf s přehledem prostředků připadajících průměrně na jednoho účastníka fondu k 31.12.2011

Srovnání penzijních fondů dle majetku (aktiv)

Majetek / aktiva celkem k 31.12.2011

Začněme z druhé strany - ve výkazech fondů je možné se dočíst, že více než 90% zdrojů, kterými fondy disponují, jsou vklady klientů. Zbytek jsou především vklady vlastníka/ů fondu (vlastní jmění) a rezervy. Za tyto zdroje, které fondy získaly, pořídily majetek (aktiva) přičemž z účetní a ekonomické logiky se vždy zdroje musí rovnat majetku, který se za ně nakoupí (aktiva = pasiva). Z toho tedy vyplývá, že majetek fondů velmi věrně kopíruje vklady účastníků tzn., který fond byl velký dle vkladů (viz výše), bude i zde a naopak.

Graf s přehledem majetku / aktiv penzijních fondů k 31.12.2011

Struktura majetku / aktiv k 31.12.2011

A co že to fondy za vložené peníze nakoupily aneb co má účastníkům vydělat na jejich penze? Z grafu je jasné, že více než 80% majetku fondů tvoří dluhopisy. Z detailnějšího pohledu do výkazů pak plyne, že v rozmezí 75% až 95% jde o vládní dluhopisy. Z dalšího grafu (níže) pak vyplývá, že jde většinou o dluhopisy české.

Proto tedy ta narážka na začátku webu, že je divné, že je výnosnost fondů výrazně nižší, než výnosnost českých vládních dluhopisů. Jsou tedy zbývající aktiva (hlavně tedy zřejmě zahraniční dluhopisy, firemní dluhopisy a akcie) tak ztrátové, že stáhly výnosy dluhopisů tak dolů? Nebo je rozdíl způsoben náklady na správu a provoz fondů?

Při pohledu do těchto rozvahových položek berte v úvahu, že jde o "snímek" struktury majetku k určitému datu a že fondy jej v průběhu roku mohou přeskupovat.

Graf v přehledem struktury majetku / aktiv penzijních fondů k 31.12.2011

Majetek umístěný / investovaný v zahraničí k 31.12.2011

Pro úplnost je zde uveden i přehled prostředků investovaných fondy v zahraničí (podíl na celkovém majetku fondu). Bez detailnější znalosti do jaké země a jakého aktiva bylo investováno však tato informace nemá valnou váhu - cílem investic mohla být jak kvalitní firma stejně tak jako napříkladdluhopis řecké vlády...

Graf s přehledem výše majetku umístěného / investovaného penzijními fondy v zahraničí k 31.12.2011

Srovnání penzijních fondů dle nákladů

Náklady příštích období na účastníka k 31.12.2011

Náklady příštích období (NPO) jsou provize vyplacené prodejcům za získání klienta, které se postupně odúčtovávají do nákladů (snižují výnos vyplacený klientům). V grafu jsou průměrné náklady (provize), které ještě zbývá fondu odepsat na jednoho existujícího účastníka.

Opatrně se srovnáním u fondu AEGON PF, neboť je "mladý" a neměl tedy prostor zatím náklady odepsat, tak jako ostatní (NPO se odepisují různě, přibližně ale 5 až 15 let). Současně to také vypadá, že od roku 2013 již nebudou moci fondy přenášet NPO na klienty a tak je možná snaha některých fondů co nejvíce těchto nákladů umořit v letech 2011 a 2012 (čímž dále sníží už tak malý výnos pro klienty).

Graf nákladů příštích období dle penzijních fondů přepočítaných na účastníka k 31.12.2011

Správní náklady fondů k 31.12.2011

Správní náklady přestavují součet nákladů na zaměstnance a administrativních nákladů (spotřeba, materiál, energie, služby, obchodní náklady). Nejsou v nich poplatky, provize a placené úroky atd. související s investicemi ani odpisy - jde pouze o náklady na provoz fondu jako "úřadu".

V grafu jsou porovnány správní náklady jednotlivých fondů v poměru k počtu účastníků (první graf) a v poměru k majetku, který do fondu účastníci vložili (druhý graf). Zde by teoreticky měly být ve výhodě velké fondy využívající "úspor z rozsahu". V případě penzijních fondů tuto hypotézu úplně potvrdit nelze. Z grafu je patrné, kdo dokáže spravovat svěřené prostředky efektivněji a kdo spotřebuje na svůj provoz více vydělaných peněz. Rozdíl mezi "nejlevnějším" a "nejdražším" provozovatelem fondu je 0,6% (0,9% mínus 0,3%) a to ve srovnání s výnosy fondů (v roce 2011 byly 0,3% až 2,7%) představuje docela vysokou ztrátu pro účastníky. Zde je vidět, že provozně nejdražší fond (AXA PF) připsal účastníkům i jedno z nejnižších zhodnocení. Správní náklady GENERALI PF jsou dokonce vyšší, než prostředky připsané účastníkům.

Graf s přehledem správních nákladů penzijních fondů k 31.12.2011 přepočtených na účastníka
Graf s přehledem správních nákladů penzijních fondů k 31.12.2011 přepočtených na procenta z vkladů

Vlastníci penzijních fondů k 31.12.2011

České penzijní fondy jsou z drtivé většiny vlastněny zahraničními firmami, většinou bankami a finančními skupinami. Některé zahraniční společnosti potom zpětně vlastní Češi (největší je asi 49% podíl skupiny PPF v Generali PPF Holding B.V., který přes dceřinné firmy vlastní dva české penzijní fondy). Vlastníci jsou v tabulce uvedeni pouze do úrovně prvního zahraničního vlastníka.

Tabulka s přehledem vlastníků penzijních fondů k 31.12.2011


Přehled srovnávaných fondů a odkazy na jejich stránky

AEGON PF AEGON Penzijní fond, a.s.
ALLIANZ PF Allianz penzijní fond, a.s.
AXA PF AXA penzijní fond, a.s.
ČSOB PF PROGRES ČSOB Penzijní fond Progres, a.s.
ČSOB PF STABILITA  ČSOB Penzijní fond Stabilita, a.s.
GENERALI PF Generali penzijní fond, a.s.
ING PF ING Penzijní fond, a.s.
PF Č. POJIŠŤOVNY Penzijní fond České pojišťovny, a.s.
PF Č. SPOŘITELNY Penzijní fond České spořitelny, a.s.
PF KB Penzijní fond Komerční banky, a.s.

V minulosti bylo v ČR více penzijních fondů. Ty se však v průběhu času sloučily do výše uvedených deseti. Zatím poslední sloučení proběhlo koncem roku 2011, kdy byl spojen ČSOB PF PROGRES s fondem ČSOB PF STABILITA (ten pokračuje). Samostatná čísla těchto dvou fondů k 31.12.2011 nebyla dostupná - čísla k 31.12.2011 jsou proto dopočtená poměrem třetího čtvrtletí 2011 (výsledky) resp. pololetí 2011 (majetek) na sumu sloučených fondů k 31.12.2011. Rozdíl proti skutečnosti je tedy možný, nebude však zásadní. Hodnoty za předchozí roky jsou přesné.

Prakticky všechny výše uvedené informace se věnují srovnání historických výsledků fondů a nelze z nich proto předjímat úspěšnost fondů do budoucnosti, především do té vzdálenější.


Použité zdroje dat


Jaký penzijní fond si vybrat?

Každý člověk je jiný a stejně tak jiné jsou i jeho finanční možnosti (příjmy), vnímání rizika, budoucí finanční potřeby. Prostě nelze obecně říci, co je dobré a vyhovuje všem. Každý si musí najít svůj mix kroků, kterými se zajistí na stáří.

Než se ale začnete zamýšlet nad tím, jaký penzijní fond si vybrat, zamyslete se nejprve nad tím, jaké druhy zvýšení příjmů v důchodu vlastně zvolit. Pokud si v rámci tohoto rozhodování zvolíte spoření v rámci penzijních fondů, pokračujte ve výběru fondu. Pokud však nebudete chtít tímto způsobem spořit a zvolíte jiný způsob, je to také možné a rozhodně to není špatně.

Při přemýšlení o zajištění na stáří mějte na paměti:

  1. zvažujte vždy výnosnost (co získáte), riziko (jak pravděpodobná je ztráta) a likviditu (jak lze s naspořenými hodnotami disponovat nebo zda lze rozhodnutí změnit a po čase spoření nastavit jinak)

  2. penzijní připojištění je pouze jednou z mnoha forem investic, uvažujte proto o ní tak a porovnejte jej s ostatními možnostmi, jak zajistit dostatečný příjem či majetek na stáří (škála je široká od klasických investic do akcií a fondů, drahých kovů, dluhopisů přes investice do nemovitostí včetně vlastního bydlení až např. po investice do vzdělání, které vám nikdo nevezme a může vám zajistit vyšší příjem v budoucnu)

  3. zvláště zde vyzdvihuji investice do vlastního bydlení, které spolu s jídlem bude pravděpodobně tvořit zásadní položku výdajů v důchodu - je tedy potřeba snížit náklady na provoz domu / bytu a také je nutné udržet bydlení v takové kondici, aby na něm nebylo třeba provádět zásadní rekonstrukce, na které v důchodu nezbude sil fyzických ani finančních; a když bude nejhůře, může být vlastní nemovitost zdrojem hodnoty, kterou lze zpeněžit (nemovitost prodat); pokud již provozně levné vlastní bydlení máte vyřešeno, nebo to finančně v budoucnu zvládnete, a ještě vám zbývají peníze, pak je na místě se rozhodovat o dalších formách investic

Zajímavé články a literatura k tématu

Knihy

Články o důchodech, jejich reformě a investicích/spoření na penzi

Kalkulačky




Aktualizace webu: 22.11.2012

Kontakt: info@penzfondy.cz